|
|
Masarykovo pojetí moderního člověka a dějin
Krčil, David ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na myšlení Tomáše Garrigue Masaryka, především na jeho pohled na "moderního člověka" ve vztahu k dějinám na pozadí událostí počátku 20. století. Práce tyto Masarykovy názory analyzuje, zaměřuje se především na jeho porozumění a vymezení místa "moderního člověka" ve světě a dějinách v konfrontaci s dobovou filozofií. Zároveň se dotýká i Masarykova pojetí "krize moderního člověka" a toho, do jaké míry naplňoval on sám, jakožto zastánce praktické filozofie, svůj ideál. Pro lepší pochopení Masarykových myšlenek práce vychází z jeho osobních životních okolností a zkušeností, hlavně z jeho mládí na Moravě, které popisuje v první části. Další části se věnují jeho rozpracování jim zažitých témat, konkrétně podstatě člověka v dějinách a jeho přítomnosti. Poslední část je věnovaná již té přítomnosti, která byla pro Masaryka obdobím krize.
|
|
|
Mýtus jako psychologický fenomén a jeho význam pro moderního člověka v pohledu C. G. Junga.
Najbrt, Tomáš ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šusta, Marek (oponent) ; Slezáčková, Alena (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Dizertační práce MÝTUS JAKO PSYCHOLOGICKÝ FENOMÉN A JEHO VÝZNAM PRO MODERNÍHO ČLOVĚKA Z POHLEDU C. G. JUNGA Tomáš Najbrt Katedra religionistiky Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Ph. D. Studijní program: Teologie Studijní obor: Historická teologie a teologie náboženství Praha 2020 Anotace Tato práce zpracovává tři hlavní oblasti: mýtus, psychologii člověka a osobnost Carla Gustava Junga. Zabývá se rozporem mezi racionálním hodnocením mýtu a jeho faktickým vlivem na utváření představ moderního člověka o světě, který ho obklopuje, a také tvorbou nových mýtů v moderní době. Na pomezí psychologie člověka a psychologie náboženství ukazuje vliv mýtů obsahujících archaické symboly a archetypy na vědomé i nevědomé psychické procesy člověka a jejich interakci. Představuje také možnosti mýtických a náboženských tradic pro pochopení vlastní identity moderního člověka a jeho života.
|
|
|
Pollock a Jung
Dvořáková, Simona ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Na příkladu Jacksona Pollocka ve vztahu k analytické psychologii Carla Gustava Junga zkoumám použití Jungova symbolického slovníku reprezentujícího archetypy kolektivního nevědomí. Od úvodní části kontextu doby přecházím k objasnění pojmu nevědomí a klíčových psychologických aspektů, jejichž porozumnění hraje zásadní roli pro možnou interpretaci některých z Pollockových raných děl. Poukáži, že nejen psychoterapie, kterou poprvé podstoupil v roce 1938, ale i jeho hlubší zájem o psychologii překračují požadavky na vlastní léčbu a vytvořily elementy jeho osobní ikonografie. Je to patrné od roku 1941, kdy začínají být jeho práce bohatěji vrstvené v imaginaci. Podle Jungových principů se jeho zájem zároveň soustřeďuje k mýtu a kultuře raných civilizací - asyrské, egyptské, mayské a dalšímu před-kolumbijskému umění. K rozšíření jeho nevědomého symbolismu docházelo skrze teorie Johna Grahama, nebo znalosti "Modern Man" literatury Josepha Campbella nebo Harvey Fergussona. V závěru se zabývám otázkou aplikace Pollockových zkušeností z psychoanalýzy na vizuální jazyk jeho uměleckého díla. Snažím se nalézt odpověď; do jaké míry je možné prokázat objektivnost psychoanalytického výkladu jeho užité symboliky, za přítomnosti dalších vlivů a zároveň neopomenout skutečnou podstatu předmětu jeho umělecké praxe. Powered by...
|
host ::
RSS.